Oddělení sólového zpěvu
pedagogové

Ladislava Košíková (nar. 28.1.1957 v Uherském Hradišti) je absolventkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1976-1980) a Divadelní fakulty JAMU v Brně, obor Taneční umění (1991-1996). Čerpá jak z hlubokých znalostí lidového tance a lidové tanečnosti obecně, tak z poznání scénického tance a široké škály tanečních technik. V jejím pojetí se lidový tanec stává inspirací pro nová sdělení vyjadřovaná soudobým tanečním jazykem, zároveň však s pevnou vazbou na filozofii a etiku lidové kultury.

Pedagogická činnost

Věnuje se umělecké práci i pedagogické činnosti v oblasti tance. V současné době vyučuje lidový tanec na JAMU v Brně, pohybovou výchovu na Pěveckém oddělení Konzervatoře Brno, gestiku a pohyb na Fakultě multimediálních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Taneční obor na ZUŠ Uherské Hradiště.

Opera, balet a jiná hudební díla

V roce 2001 byla také autorkou choreografie operní inscenace Její pastorkyňa Leoše Janáčka na Mezinárodním hudebním festivalu v Salcburku (režie Bob Swaim, dirigent Sir John Eliot Gardiner). V roce 2002 spolupracovala s Vídeňskou filharmonií jako choreografka komponovaného programu z děl českého hudebního romantismu skladatelů A. Dvořáka a B. Smetany (dirigent: Nikolaus Harnoncourt). Roku 2004 vytvořila choreografii Janáčkova baletu Rákoš Rákoczy (režie Magdalena Švecová) v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovo Brno 2004, v roce 2006 s Jaroslavem Krčkem a Musicou Bohemicou hudebně taneční fresku Žákovské vigílie, v roce 2007 choreografii Kytice Bohuslava Martinů na MOF Smetanova Litomyšl ve spolupráci s filharmonií Bohuslava Martinů Zlín (režie A. Vaňáková, dirigent R. Válek). Se studenty pěveckého oddělení brněnské konzervatoře vytvořila v roce 2008 choreografii k opeře Henry Purcella Dídó a Aeneas a v r. 2009 B. Martinů: Zpěvy země (režie: Tomáš Studený, dirigent: Tomáš Krejčí). Na scéně Národního divadla v Praze vytvořila v roce 2008 choreografii v opeře Prodaná nevěsta (režie: Magdalena Švecová, dirigent: Onrej Lenárd, David Švec) a brněnském Národním divadle Madama Butterfly (režie: Jiří Nekvasil, dirigent: Jaroslav Kyzlink).

Divadlo

Choreografické práci se věnuje také na různých divadelních scénách. Z poslední doby jmenujme alespoň spolupráci s režisérem J. A. Pitinským v inscenacích Gazdina roba (Slovácké divadlo 2000), Bratři Karamazovi (Slovácké divadlo 2002), Maryša (Divadlo A. Bagára v Nitře 2003) nebo s režiserém Igorem Stránským, např. Naši furianti (2009), Yerma (Slovácké divadlo 2002), Othello (Slovácké divadlo, 2003), Maryša (Slovácké divadlo, 2005) s režisérem Ivo Krobotem v inscenaci Babička (Jihočeské divadlo 2005), režisérem Vlastimilem Peškou Jak to dělají andělé (Divadlo Radost, 2009), Malované na skle a Beatles/Žlutá ponorka (divadlo Radost, 2008) či s Břetislavem Rychlíkem Gazdinu robu (ND Brno, 2009). Se svým Tanečním studiem a tanečníky Hradišťanu vytvořila v roce 2002 pro Českou televizi taneční kompozici Rok na vsi na hudbu Jiřího Sternwalda.

Hradišťan

V roce 1992 se stala choreografkou, následně pak uměleckou vedoucí Hradišťanu, kde v autorské dvojici s hudebníkem Jiřím Pavlicou vytvořila výrazná scénická pásma, mezi něž patří např. 3x je člověk (2010), Studánko, Rubínko (2009), O Slunovratu (1998), O člověku /a jeho ctnostech a neřestech/ (1999), Zpívání o lásce(2002), Skrytá tajemství (1995), V proměnách času (1994), Biblická zastavení (1992). V nich se odklání od tradičního folklórního pojetí a přechází k volnějšímu scénickému ztvárnění, kde folklór figuruje jako inspirační zdroj.