Fotoarchiv školy

>> přejít na podrobnosti akce

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Není tomu tak dávno, co se vybraní studenti bicího a klávesového oddělení vydali navštívit hudební školu v Srbsku. Žel bohu, vzpomenout si na událost starou několik měsíců (zájezd proběhl ve dnech 20. – 23. listopadu 2007) je pro mou zapomnětlivou hlavu téměř stejně nadlidským úkonem, jako přemýšlení nad tím, kdy jsem si kupoval sám své první zimní boty. Krom toho si z cest spíš vzpomenu na to, jak na benzínové stanici nefungovala toaleta, než na důležité události :o) Navzdory všem těmto okolnostem se pokusím náš výlet na pár řádcích zachytit. Vyjeli jsme 20. listopadu ráno dodávkou, plně naloženou třemi bubeníky (Emil, Marek, Matěj), jedním klavíristou (Jakub), dvěmi klavíristkami (Klára a Klára), dvojicí pedagogického dozoru ( prof. Ctibor Bártek, prof. Eva Horáková ), řidičem ( na jméno si nevzpomenu, ale pro podobnost s jedním slavným bubeníkem jsme mu říkali "bissonette" - http://www.tommy-denander.com/pics/greg_bissonette.jpg - ten pán nalevo) a nástroji. Cesta proběhla bez zádrhelů či zpoždění. (za zmínku stojí, že od 20. listopadu považuji Maďarsko za druhé Nizozemí s výjimkou větrných mlýnů – absence pohoří a jiných vyvýšených bodů krajiny). Ubytování bylo zajištěno v pěkném hotelu v centru bývalého hlavního města Kragujevacu (http://www.starigradkg.co.yu/en/index.php ). Mé obavy, že bude v Srbsku ukrutně vlezlá zima, se potvrdily. Foukal silný ledový vítr, voda na chodnících mrzla, lidé se proti své vůli klouzali…Počasí ale vykompenzovala pohostinnost a přívětivost Srbů, jak v hotelu, tak při „audienci“ ředitele tamní hudební školy. Hlavním programem zájezdu byly přednášky našich velitelů (profesora, profesorky) :o) o českých autorech a rytmu a koncert studentů brněnské konzervatoře. Ten se uskutečnil na půdě školy, kde se v sále za mohutného potlesku vystřídala oddělení klávesových a bicích nástrojů (nutno podotknout, že se zde bicí prozatím nevyučují). Po koncertě následovala příjemná slavnostní večeře s předáváním dárků.

Za dva dny volna jsme stihli poznat Kragujevac, krásný pravoslavný kostel, navštívili jsme pomník českých vojáků a zažili spoustu zvláštních věcí. K jedné z nich rozhodně patří „potravinová historka z hotelu“: Když jsme přijížděli poprvé k hotelu, byl večer. Nikdo z nás moc nepředpokládal, že budeme nějak výrazně obslouženi, co se večeře týče. Opak byl pravdou. Pět chodů nás totálně odrovnalo. Na druhý den jsem dopoledne nic nejedl, abych si nechal místo na oběd. Oběd se samozřejmě, k mé smůle, podával v miniaturní porci. Po obědě jsem šel na druhý rovnou někam ven. Večeře byla opět ve znamení hodů…:o) Za dobu pobytu jsme si nenechali ujít ochutnání Kragujevackého piva „Jelen“ (velmi sycené). 23. listopadu jsme šťastně dojeli domů, bez úhony a spokojení. Doufám, že brzy budeme moci novým srbským přátelům oplatit jejich pohostinnost tady u nás :o) na závěr bych dodal poslední postřeh…“vpravo“ vždy nemusí po celém světě znamenat doprava…tak až pojede někdy do Srbska, tak ať nebloudíte ;o)

Matěj Drabina